Potkáme-li na ulici nebo někde v klubu mladého člověka, který je zcela specificky oblečený a výraz tváře napovídá, že se necítí být zrovna šťastný, může jít o přívržence emo stylu. V současné době nejde již o neznámý termín, spíše naopak. Získává stále více příznivců z řad náctiletých. Pojem emo  pochází z anglického slova emotions, neboli emoce. A tím přesně vystihuje podstatu této subkultury. Vyznavači emo kultury a životního stylu jsou totiž definováni jako jedinci libující si v melancholii až depresi. Bývají velmi často pouhými pozorovateli dění ve svém okolí, přičemž svůj vlastní svět mají hluboko uvnitř sebe sama. Emo fanoušci mohou mít předpoklady k sebepoškozování, k určitým pocitům ublíženosti, nechuti být na tomto povrchním světě.

Není však třeba hledat v emo kultuře jen temnotu a lásku ke smrti. Emo nabízí i svůj specifický hudební styl a módu.

Emo hudba

Původně byl pojem emo používán výhradně k definování určitého hudebního stylu, teprve později obsáhl i další významy. Obecně se má za to, že samotné slovo se do povědomí lidí dostalo kolem roku 1985 při rozhovoru s členem hudební skupiny Embrace. Následně došlo k tomu, že se výraz emo začal používat k označení  „emotive hardcore“, což byl styl hudby, dříve velmi rozšířen v hlavním městě USA. Postupem doby nacházela emo hudba stále více fanoušků z řad mladistvých, kteří právě prožívali první zkoušky dospělosti, vztahové problémy a podobně. Nebylo tak obtížné tuto skupinu posluchačů „zasáhnout“ svými ponurými texty.

Emo móda

Emo módu lze zjednodušeně rozdělit na dva tábory. EmoCore je tvrdý styl oblékání, má historii v devadesátých letech minulého století. New Generation je, jak už název napovídá, mladší způsob emo oblékání, jde o jemnější verzi.  Pro opravdu zapřísáhlé emo vyznavače je charakteristická tmavá barva oblečení, nehtů, okolí očí.  Jemnější emo přívrženci svůj styl vyjadřují kromě tmavých barev i velmi pestrými odstíny vlasů, například růžové, žluté, červené.